odhlásit se z odběru novinek
18.11.2014
  Tato výstava je již za námi

RADKA KOVAČÍKOVÁ: PRESENT

present

Je svět odrazem nás nebo jsme to my, kdo mu nastavuje zrcadlo? Co se přesně nachází v pohledu do zrcadla? Jenom naše podoba? Přítomnost? Ten jediný okamžik, který máme, který můžeme vidět? Můžeme ho uchopit? Radka Kovačíková ohraničuje svět pomyslným virtuálním rámem, rámem obrazovky z tabletů a telefonů a ptá se, zda ono zrcadlo je přítomností, kterou právě teďprožíváme. Tyto technologické pomůcky bývají častým dárkem současnosti sloužící právě k přenesení naší přítomnosti. Přenášíme naše pocity na/ za/ skrz obrazovku právě za účelem spojení, posílení kontaktu a setkání. Naše tváře se odráží v monitoru, avšak nás zajímá svět za zrcadlem, za monitorem. Carrolův známý příběh Alenky na toto téma upozorňuje. Světy, do kterých Alenka proniká, odráží svět převráceně (koláč se má napřed rozdat, až potom nakrájet; kdo chce zůstat na místě, musí utíkat.)Kde se nachází přítomnost? Teď a tady! Je tak pomíjívá.

Kovačíková říká: „Přítomnost je dar. Často jsme přítomni jen fyzicky, schránky, kterým život teče mezi prsty, snící o jiné budoucnosti… Umět být přítomný na druhou je umění, které dává věci do pohybu. Je počátkem takové budoucnosti, jakou chceme žít.“ Přítomnost je dar a to stačí. Stává se počátkem budoucnosti, kterou chceme žít. Svou přítomností odrážíme sílu a schopnost dávat věci do pohybu.”

Na výstavě PRESENT (česky přítomnost nebo také dar) si svou uměleckou přítomnost autorka velmi užívá, nastavuje divákovi zrcadlo, tím ho zapojuje do svého uměleckého díla a vytváří mu tak novou hodnotu. Každá situace a pohled je jedinečný, zrcadlo zachycuje konkrétní moment, přítomnost. Zlatnickými technikami Kovačíková odkrývá povrchy, aby otevírala nové vrstvy pro nové tendence vnímání našeho obrazu v odrazu. Divák se reflektuje do uměleckého díla, autor nastavuje dialog, kterým se divákautomaticky musí stát, nový portrét, nová reflexe. Sdílená radost se nijak nezmenší. Divák se tedy stává součástí obrazu- dává mu život, dává mu smysl. Kovačíková jehlou – hrotem porušuje schránku „kůži zrcadla“ odebírá vrstvy, aby přidávala nové, dávala dílu nový význam. Jakýmsi deníkovým záznamem proniká do přítomnosti s hedonistickým nadšením. Autorka věří, že tato energie se ukládá do paměti díla a bude se nadále reflektovat směrem k divákovi. Ryje do povrchu rubu a mění tím líc, musí jít do mínusu, aby vytvářela nové plus.

„Narcise oplakávám, ale že byl krásný, toho jsem si nikdy nevšimla. Pláču proto, že když uléhal na mých březích a skláněl ke mně zrak, viděla jsem, jak se v hloubi jeho očí zrcadlí má vlastní krása,“ řekla tůň plná sladkých vod, když se dozvěděla, že Narcis fascinovaný svou krásou v odrazu tůňky se utopil. Každý vnímá stejný příběh v zrcadle po svém a jaká je ta vaše přítomnost?

 text: Hana Mikulenková

Galerie

KALENDÁŘ AKCÍ
NOVINKY
RYCHLÝ KONTAKT
Industrial Gallery
 
 
Záhradní 1282/10
702 00 Ostrava
GPS: 49.838052,18.287687
Po - Pá: 10:00 - 18:00
 

+420 725 951 904